Ústřední stavbou celého románského církevního komplexu,
který zaujímal velkou část severní poloviny hradu je románská
bazilika. Byla trojlodní, plochostropou stavbou s dvěma
chóry, transeptem a dvěma věžemi v západní části. Na severní
straně k ní byl postupně připojen kapitulní dům s rajským
dvorem a kaplí sv. Tomáše. V interiéru zaujímala zvláštní
postavení kaple sv. Václava se světcovým hrobem.
Portálem v severovýchodní části baziliky se vstupovalo do
jižního křídla ambitu, k jehož západnímu křídlu přiléhala
kaple sv. Michala - sakristie, v prodloužení jižního křídla
ambitu byla vybudována kamenná chodba, sloužící jako spojnice
s klášterem u sv. Jiří. Na prostor před hlavním, jižním
portálem, tzv. ostiem magnem, navazovala další, kratší chodba,
ústící v menší jednolodní kapli, která je dnes považována
za kostel sv. Bartoloměje.
Celý komplex je v pramenech nazýván Ecclesia Sancti Viti,Wenceslai,
Adalberti et Sanctae Mariae et monasterium ecclesiae pragensis.
Archeologický výzkum objevoval jednotlivé části baziliky
a dalších částí komplexu od roku 1876, poslední větší objevy
byly učiněny ještě v roce 2000.
Půdorysná rekonstrukce románské baziliky :